top of page

🤖 #4 Pojďme spolu automatizovat

Lukáš Baier

15. 3. 2023

Jistě jste si všimli, že se v našich článcích oháníme termíny jako API či webhook. Nevíte, o co jde? Proto je tu slovníček!

⏱ Máš na přečtení 1 minutu?

V dnešním díle se zaměříme na nejužívanější termíny týkající se světa integrací aplikací a automatizací firemních procesů. A ano, i tyhle dva termíny vysvětlíme. Dále se podíváme na to, co je to API, webhook či SaaS. A to vše lidskou řečí, které porozumí i naše matky.


🫖 Máš více času?

Svět IT již dávno není jen pro nerdy či technické geeky, kteří si libují ve znalosti desítek programovacích jazyků. Prostupuje do běžných životů každého z nás. Ať je to základní práce s počítačem (umět odeslat e-mail), platba chytrými hodinkami či komunikace s kamarády a rodinou přes WhatsApp či šifrovaný Signal. Před tímto světem se tedy nelze jednoduše schovat a dělat, že není, poněvadž dřív či později si nás najde a ve vlastní neznalosti nás pěkně vykoupe 💦


Vzhledem k tomu, že na těchto stránkách se zaměřujeme na automatizace firemních procesů či integrace různých aplikací (pokud nevíte, co tím myslíme, přečtěte si náš předchozí článek), považujeme za nutnost ti taky vysvětlit základní pojmy, s nimiž se setkáš, pokud si budeš chtít vyzkoušet základní práci s Make. A proto nebude dnešní díl návodem, ale spíš takovým slovníčkem technických pojmů. A slibujeme, že budeme mluvit lidskou řečí. Pojďme na to!


API

Umíš uvařit chutný oběd pro celou rodinu, kreativně nafotit zážitky z cest a k tomu hrát florbal na vysoké úrovni? Výborně! Teď si sepiš všechny tyto dovednosti na papír. Voilá a papírové API je na světě.


Jedná se o mezinárodní standard mezi aplikacemi a soubor dovedností, díky kterému si mohou mezi sebou systémy povídat (=vyměňovat data a s těmi dále pracovat). Samozřejmě záleží na schopnostech každého API, jelikož některé systémy mají API postavené hůře, některé lépe, ale pokud ho v nějaké formě mají, dají se většinou propojit.


API je základním stavebním kamenem každé automatizace. Každé API má v sobě řadu příkazů, které může vývojář využít k nějaké činnosti v druhé aplikaci. Např. mám v Google Sheets seznam e-mailových adres, na které chci odeslat e-mail. Vytvořím tedy automatizaci, která v Gmailu sama vytvoří nový email a vloží jednu z adres ze seznamu (z Google Sheets). Využili jsme tedy API Google Sheets k příkazu Přečti e-mailovou adresu a API Gmailu k příkazu Vlož e-mailovou adresu do pole Příjemce.


Webhook

“Až pojedeš z práce, zavolej mi.” dáš instrukce manželce, abys ji jakožto gentleman mohl nabrat autem. Manželka tedy sama od sebe zavolá v 17 hod a domluvíte se na odvozu. Zjednodušeně řečeno, webhook funguje na tomto principu.


Instruuješ jednu aplikaci, aby ti dala určité informace (či vykonala nějaký pokyn) v momentě, kdy se něco stane. Např. kdykoliv přijde nový e-mail na tvůj osobní Gmail, Gmail se spojí s Google Sheets a informace (odesílatel, příchozí čas apod.) o novém e-mailu se zapíší do tabulky.


Webhook tedy využívá API rozhraní daných aplikací, aby mezi nimi provedl určitou interakci.


Integrace

Taky jste jako malí dělali s rodiči zvířátka z kaštanů a špejlí? Pokud ano, tak jste integrovali špejli do kaštanu 🌰. Ano, integrace není nic jiného než propojení dvou nezávislých a často různorodých systémů mezi sebou.


Integrace ve světě automatizací může být buď přímá, tzn. napojení mezi dvěma systémy je napřímo (např. registrace do nové služby skrze existující Gmail účet), nebo nepřímá, tzn. integrace mezi danými systémy probíhá přes třetí stranu, nejčastěji integrační platformu, jakou je třeba Make.


Díky API rozhraní můžeme aplikace mezi sebou integrovat a tím tak zefektivnit procesy ve firmách (aplikace si mezi sebou vymění data a tím pádem je nemusíme ručně přepisovat z jednoho sytému do druhého).


Automatizace

Znáš ten moment, kdy si objednáš zboží online a přijde ti automatický e-mail o přijaté objednávce? S velkou pravděpodobností na druhé straně nesedí člověk 24/7, jenž by odpovídal rychlostí blesku na všechny objednávky ručně psaným e-mailem. Tenhle případ je tedy jeden z nejběžnějších automatizačních příkladů.


Automatizovat procesy můžeme díky integracím mezi systémy. Jeden systém sdělí druhému určitý požadavek, který jej automaticky vykoná. Bez zásahu lidské ruky.


Automatizace může být zcela šitá na míru firemním potřebám, kde si podnik najme vývojáře, jenž napíše kód, který danou automatizaci vykoná. Nebo může být řešená přes automatizační platformu jakou je Make. Ten obsahuje přes 1300 podporovaných aplikací (seznam podporovaných služeb najdeš zde), se kterými můžete bez znalosti psaní kódu docílit automatizačních kouzel 🧙‍♂️


SaaS

Netflix. Nic víc, nic míň. SaaS je tedy služba, za kterou typicky měsíčně platíme určitý poplatek. Poskytovatel dané služby se zaručuje za určitou dostupnost (např. 99 %), pravidelné vylepšení služby či zákaznickou podporu. Tento druh služby je na vzestupu společně s růstem cloudu a v dnešní době jedním z nejpoužívanějších typů služeb v IT oblasti.


No-Code

Jedním z nejtypičtějších příkladů v českém rybníčku je Shoptet. K tvorbě eshopu totiž dnes nepotřebuješ najímat drahé vývojáře, ale vše si můžeš naklikat sám/a skrze tuto platformu. Na pozadí se samozřejmě píše kód, který bobtná s každým přidaným prvkem v tvém online obchodě. Nicméně podstatné je, že tebe to nemusí vůbec zajímat, jelikož Shoptet po tobě nevyžaduje žádnou znalost psaní kódu.


Tento revoluční způsob přináší do IT prostoru možnost nevývojářům tvořit webové či mobilní aplikace, a to relativně rychle a snadně. Samozřejmě má tento přístup nevýhody, ale to má každý (včetně tradičního psaní kódu na míru).


Low-Code

Vymýšlení logiky a psaní vzorců v Excelu je s nadsázkou low-Code. Výsledek ti totiž daná aplikace nedá zadarmo, ale je třeba již mít základní či lehce pokročilé znalosti programovacích jazyků. Tenhle přístup je fajn v tom, že s ním docílíš komplexnějších řešení než s no-code. Díky tomu si můžeš řešení ušít na míru, ale nebude tě to stát tolik jako nájem klasického vývojáře.


Cloud

V překladu mrak. Hmm, to asi nikomu nic neřekne. Ale souvislost s nebem tu je. Jedná se totiž o úložiště tvých nebo firemních dat v dané aplikaci (např. GDisk či OneDrive). Data již nesedí na fyzických serverech tvojí firmy, ale jsou v jakémsi virtuálním nebi či světě poskytovatele cloudového úložiště.


Těmi jsou dnes nejčastěji Amazon (AWS), Microsoft (Azure), Google (Google Cloud). Hnidopich může namítnout, že data tedy nesedí v úplném virtuálu, ale jsou uložena na serverech jiných společností. A měl by de facto pravdu.


Výhodou cloudových služeb pro tvůrce aplikace je rychlost stavby infrastruktury a relativně nízká kapitálová náročnost oproti tradičním datovým centrům. Pro jejího uživatele je velkou výhodou sdílení informací napříč zařízeními (telefon, počítač, tablet atd.) či dostupnost aplikace odkudkoliv na světě.


URL

Každé auto má vlastni SPZ, jež je unikátní v daném státě. A teď si představ, že by takový systém fungoval jednotně po světě. Takový princip právě využívají webové stránky, které ke své unikátní identifikaci používají URL. Když tedy svojí kamarádce posíláš odkaz na tvůj oblíbený parfém, tak sdílíš právě URL.


V automatizacích se s URL potkáváme často, ať se jedná o napojení podporované (je pro ni vytvořen modul a seznam podporovaných služeb najdeš zde) či nepodporované aplikace v rámci platformy Make.


HTTP(S)

Ocitnul ses někdy na policejní stanici? Tak pak víš, že daný policista následuje určitý postup při výslechu. Tedy určitý protokol, který definuje jasně dané postupy výslechu, formu a proces zapisování odpovědí. HTTP je také protokol, jenž se využívá ke komunikaci v počítačové síti.


Aby byl tvůj prohlížeč (např. Google Chrome) schopen zobrazit danou webovou stránku bezpečně (jednoduše zajistit, že jsi to opravdu ty, kdo se chce přihlásit do internetového bankovnictví), používá kromě HTTP ještě další bezpečnostní protokol. Kombinace těchto dvou se označuje HTTPS a poznáš ji jednoduše tak, že v prohlížeči je před URL adresou ikonka zámečku 🔒.


Obecně se pokus vyvarovat návštěvě webových stránek, které 🔒 v URL nemají, zvyšuješ tak riziko hackerského útoku.


HTTP odpovědi

Když navážeme na výslech na policejní stanici, tak na každou policistovu otázku máš určitou odpověď. Ta může být souhlasná, odmítavá, informativní atd. Úplně stejně mezi sebou komunikují jednotlivé prvky v počítačové síti.


Jedna strana se ptá, druhá odpovídá a odpovědi se mohou různit. A lze je kategorizovat dle typu a čísla. Typickým příkladem je status: 200, jenž sděluje úspěšnou odpověď či status: 400, který nám říká, že daný požadavek nelze dokončit.


S většinou odpovědí se jako běžný uživatel nikdy nesetkáš, poněvadž jsou reprezentovány uživatelsky přívětivými hláškami. Např. namísto status: 200 vidíš upozornění Váš požadavek jsme v pořádku přijali.

Skvělým zdrojem je kompletní seznam odpovědí zde (v angličtině).


HTML

Určitě jsi již slyšela, že ve světě IT existuje spousta programovacích jazyků. Těch je obrovské množství, ale prakticky všechny se používají k tvorbě nějakého obsahu. Ať toho, co je vidět (např. díky kterému čteš právě tento text), nebo toho, co úplně není vidět (např. algoritmy, které rozhodují, jaké stránky uvidíte jako první při hledání na Google).


HTML je jedním z těchto jazyků a používá se k tvorbě obsahu webové stránky. Tím může být text, obrázek, video apod.


Tak to máme za sebou. Věříme, že ti takový slovníček pomůže porozumět některým základním výrazům, se kterými se již dnes na internetu potkáváš. A v případě, že si začneš hrát s automatizacemi, budeš vídat tyto zkratky a názvy dennodenně. Pokud ti na seznamu nějaké další výrazy chybí, určitě nás kontaktuj a my je rádi doplníme 👍


#WeAreMakers #AutomatizovatNelzeVse

bottom of page